- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Matěj Hollan
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
Pokud se do voleb „nestihne“ schválit akční plán a potřebná organizační změna na odboru kultury, bude nejprve třeba dokončit toto a následně začít s naplňováním tohoto akčního plánu. Za klíčové pokládáme aktivity související se změnou kulturní politiky státu – navýšení financování regionální kultury a přijetí zákona umožňující transformaci příspěvkových organizací. Na zvýšení státního příspěvku je navázáno navyšování financí jdoucí do nezávislé scény. Bez tohoto navýšení nebude Strategie kultury naplněna.
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
Při rozdělování takového objemu prostředků je potřeba, aby systém byl co nejvíce transparentní a pro všechny uchazeče o podporu platila jasná pravidla. Rozdělení na programové a individuální dotace pro finančně náročné kulturní akce, je pro nezávislou scénu výhodné a jedná se o systémově správný přístup. Trvalá fixace financování určitých akcí jako je Jazz fest či Měsíc autorského čtení prakticky do podoby mandatorních výdajů je transparentní a pomáhá vytvoření předvídatelného chování systému. Pro rozvoj nezávislé scény je zásadní navyšování financí do programových dotací, při stálé evaluaci, aby dotace pokrývaly potřeby scény, a současně stabilizace klíčových akcí/aktérů.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Zastupitelstvo MMB není, je zastupitelstvo města Brna, příp. lze říct zastupitelstvo Statutárního města Brna. A fakticky špatná je formulace, že to ZMB zamítlo. O zamítnutí se hlasovalo, ale neprošlo to, viz hlasování č. 44. https://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zapisy-ze-zastupitelstva-mesta-brna/?cislo=3481&rok=2018&dokument=3&platnost=1.
Bohužel však návrh lídra Pirátů, Tomáše Koláčného, bylo samostatně hlasováno o zařazení opatření A.4.4, které se mělo zabývat MOŽNOSTÍ zřídit tento fond. Toto hlasování č. 46 neprošlo.
Postoj Pirátů k tomuto tématu je paradoxní vzhledem k jejich hlavnímu tématu, participativnímu rozpočtu. Najednou jim strašně vadí, že by se politici vzdali přímého vlivu na rozhodování, komu dát peníze z dotací, ač u participativního rozpočtu jim to nevadí. Přitom jde o tentýž princip, kdy politici vyčlení část peněz a o jejich konkrétním rozdělení rozhodně někdo jiný, zde odborná veřejnost prostřednictvím správní rady fondu a hodnotících komisí. Ostatně Brno již jeden kulturní fond díky nám má, na podporu audiovizuální tvorby, argumenty proti kulturnímu fondy jsou tudíž dosti liché. Stejně jako politici neschvalují dramaturgii divadel, není důvod, aby schvalování konkrétní rozdělení programových dotací. Proces se zrychlí, zefektivní a odpolitizuje, což je žádoucí. Současně zřízení fondu neznamená, že by zastupitelstvo přišlo o možnost přidělovat individuální dotace, to může udělat vždycky.
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Viz odpověď k otázce č. 2. Je nezbytné, aby se mnohem víc do financování regionální kultury zapojil stát. Za minulé vlády se bohužel stal opak, kdy vinou laxního přístupu ministra kultury Hermana byly navýšeny platy v kultuře, ale toto navýšení nebylo vůbec pokryto že státního rozpočtu. Tím došlo k tomu, že stát ještě méně než dnes přispívá poměrně na regionální kulturu.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Jednání na téma transformace příspěvkových organizací mám s novým ministrem kultury Staňkem v pátek 3. 8. Onu analýzu, kterou jsme nechali vypracovat, mu předložíme. Věřím, že se tentokrát podaří potřebné legislativní změny dotáhnout, za Hermana to nešlo.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
V rozpočtu Odboru kultury musí figurovat stabilní položka na evakuace a na Odboru kultury musí vzniknout pozice analytického pracovníka, který bude tuto záležitost řešit. Aktuálně je tato organizační změna projednávána, s jakým výsledkem, to se uvidí…
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Podobně jako doteď… Klíčové je tuto platformu í se všemi jejími porodními bolestmi zachovat a rozvíjet, aby zde vznikla pokud možno organizovaná a vlivná platforma schopna stimulovat a prosazovat svoje potřeby. Jedině tak bude kulturní politika města fungovat dlouhodobě dobře, sám magistrát na to nestačí…
Důležité je i to, aby na odboru kultury seděli k tomu určení lidé, kteří budou mít komunikaci s kulturní scénou na starosti.
A samozřejmě je nutné dotáhnout zásadní infrastrukturní záležitosti, jako je přestavba Káznice na Kreativní centrum, pronájmy nevyužitých městských prostor pro potřeby kulturních a kreativních průmyslů… Stálé si povídat je hezké (a nutné!), ale některé požadavky (zkušebny, sklady) se opakují pořád a je třeba to dotáhnout.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Kreativní HUB, Kreativní centrum, Janáčkovo kulturní centrum, nabídka volných/dlouhodobě nevyužívaných prostor, komunikace s dalšími organizacemi a subjekty.
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Dosažením vícezdrojového financování, transformaci příspěvkových organizací, navýšením financí do nezávislé scény, využití značky UNESCO, cíleným marketingem v oblasti turismu, dotažení infrastrukturních projektů, důsledným odpolitizováním, podporou rezidentních pobytů, rozšířením zahraničních spoluprací ap.
