Městem podpořený film, který se bude natáčet ve vile Tugendhat, možná městu dobré jméno neudělá
Koncem minulého roku schválilo Zastupitelstvo města Brna dotaci pro společnost IN Film Praha v hodnotě 4,3 miliónu korun. Tato individuální dotace má sloužit na podporu filmu Skleněný pokoj, který se bude na jaře natáčet ve vile Tugendhat a bude pojednávat, i když volně, s jistou dávkou autorské licence, o životech její obyvatel, před druhou světovou válkou.
Autorský tým projektu je velmi zkušený. Film bude režírovat Julius Ševčík, režisér filmu Masaryk, producentem je zkušený Rudolf Biermann, který produkoval desítky filmů slavných režisérů, například Martina Šulíka, Filipa Renče, Jířího Vějdělka a dalších. Film má také hvězdné obsazení. Mimo jiných v něm bude hrát Carice van Houten, známá například z Hry o trůny, z českých herců například Karel Roden.
Přes všechny výše uvedené superlativy pochybuje kulturní obec v Brně nad správností rozhodnutí film podpořit. Filmová kancelář Brno požádala nezávislé odborníky právě vznikajícího Jihomoravského filmového nadačního fondu, o společné vyjádření ke kvalitě projektu, a jeho přínosu pro město. Tady už projekt tak úžasně nevypadá.
„Filmový scénář Andrew Shawa postrádá dramatičnost literární předlohy, v niž samotný dům ožívá jako hlavní postava příběhu. Scenáristovi se nepodařilo najít klíč k vytvoření svébytné filmové adaptace. Výsledný scénář je přehledem vybraných zásadních událostí z literárního příběhu. Postavy jsou předvedeny ploše a ve zjednodušených kulisách historických událostí celkově působí nevěrohodně,“ píší Štěpán Hulík, Marek Loskot, Přemysl Martinek a Karla Stojáková ve svém vyjádření. To samozřejmě nemusí nutně znamenat, že film bude propadákem, výše uvedení hodnotitelé ale mezinárodní komerční úspěch a tedy i kýženou propagaci Brna, která byla důvodem k podpoře, nepředpokládají.
Městu Brnu producent ve své žádosti nabízí například logo města v titulcích filmu, na nosičích, propagačních materiálech a také účast zástupců města při tiskových konferencích či na mezinárodním festivalu. Tato povinnost je uvedena i ve smlouvě. Ve své žádosti producent ale také uvádí, že na pomocné pozice, jako jsou například runneři nebo řidiči, najme brněnské síly. Tuto povinnost mu ale smlouva neukládá.
V minulosti, například u projektu Raportér, který dostal od města tři miliony korun, byla součástí smlouvy povinnost natáčet většinu projektu v brněnských exteriérech, která o tohoto projektu z pochopitelných příčin odpadá. Mezi dalšími povinnostmi byla ale také distribuční premiéra v Brně, licence na používaní filmu městem, povinnost obsazovat v drobných rolích brněnské herce a také celá výše dotace musela být prokazatelně utracena v Brně. Tyto povinnosti ve smlouvě Skleněného pokoje ale chybí.
Možná ale nejdůležitějším aspektem rozhodnutí je kontroverze, kterou může film v souvislosti s předpokládanou negativní reakcí potomků rodiny Tugendhatových vzbudit, kterou očekává Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno. „Přestože producent tuto reakci dokáže velmi pravděpodobně přetavit ve vyšší divácký zájem, doporučujeme městu zvážit, zda chce značku města spojit s touto očekávanou kauzou,“ píše ve svém hodnocení. To brání primátor města, Petr Vokřál (ANO), tím, že již komunikoval s potomky Tugendhatových, kterým stačil argument, že film bude uveden titulkem jako fikce. Zdali to bude stačit, ukážou reakce po projekci.
A co dokážeme s jistotou říct dnes? Že Brno pořád nemá jednotnou strategii na uzavíraní relativně velkých dotačních smluv pro filmové projekty a v tomto případě vsadilo spíše na gentlemanskou dohodu než přesnou smlouvu. Celkem lehko se totiž může stát, že si dotací město koupilo logo za více než 4 miliony korun, a to na filmu, který možná ani nebude dobrou reklamou.
Miroslav Vlček
Autor je PhD. student na Ústavu filmů a audiovizuálních studií Masarykovy univerzity
