Jak se strany a uskupení kandidující do podzimních komunálních voleb staví ke kulturní politice Brna? Zde jsou odpovědi na otázky kulturní veřejnosti od koalice Společně – ODS a TOP09:
1. Jaké investiční projekty v oblasti kultury jsou pro vás v nadcházejícím volebním období prioritní? Nedostavěné Janáčkovo kulturní centrum, stavba zcela nové Multifunkční arény, rekonstrukce budovy Káznice, chátrající Králikovo divadlo, projekt muzea Leoše Janáčka, rekonstrukce Arnoldovy vily. To je jen krátký výčet projektů, o kterých se mluví.
Rekonstrukce Arnoldovy vily již běží, takže je jasné, že musí pokračovat a být dokončena. Zahájení výstavby multifunkční haly u výstaviště a Janáčkova kulturního centra podporujeme, ale je nám jasné, že samotná realizace bude možná v závislosti na možnostech rozpočtu.
Minimálně rekonstrukce starší část budovy Káznice je nezbytná. K celému konceptu kreativního centra bude nutné se ještě vrátit a najít pro něj dostatečně širokou politickou i odbornou shodu a také finance.
Takzvané Králíkovo divadlo nemůže město spolu s Veletrhy Brno řešit izolovaně, ale jako celek spolu s celou historickou částí veletržního areálu.
Moderní zpracování a atraktivní uchopení odkazu Leoše Janáčka je pro město velkou výzvou. Bude nutné najít způsob, jak s ním pracovat a jak zapojit všechny relevantní aktéry minimálně v Brně. Mělo by jít, řekněme, o paralelu s tím, jak se podařilo připravit oslavy 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Připomínám také, že město má v plánu provést rekonstrukci Měnínské brány.
2. Upravili byste udělování dotací pro velké brněnské festivaly? Případně jak? Přes 36 milionů korun obdržely festivaly v letošním roce, byť neprošly jejich žádosti žádným transparentním a odborným hodnocením.
Dotační systém a politika prochází nějakým vývojem. Příčinou mohou být legislativní změny, získané a vyhodnocené zkušenosti, nové trendy v oboru, stejně jako očekávání občanů a záměry samosprávy. Dva nové velké hudební festivaly, které v Brně vznikly, byly reakcí na období covidu, kdy jsme relativně rychle potřebovali rozšířit kulturní nabídku v Brně, abychom pomohli službám v tuzemském turistickém ruchu a nabídli další program Brňanům, kteří měli omezené možnosti cestovat. Poptávka se setkala s nabídkou, protože ty projekty již byly v nějaké míře připravené. Samosprávné orgány tedy využily svého práva poskytnout pořadatelům na uspořádání těchto akcí dotaci.
3. Je podle vás současný systém rozdělování dotací v oblasti kultury dostatečně transparentní a systémový? Navrhnete případně nějaké jeho změny?
V Brně je propracovaný systém hodnocení dotačních žádostí. Na jeho konci je politické rozhodnutí o každé žádosti. Pak je množství individuálních dotací, které hodnocením neprochází.
Zřídíme nový Nadační fond města Brna pro kulturu, který zjednoduší a zpřehlední současný systém přidělování dotací.
4. Dodržíte závazek 9 % běžných výdajů města pro kulturu? Z toho 10 % pro nezřizovanou kulturu?
Náklady energií rostou. Po covidovém období, kdy se kultura měla nadechnout, další rána. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury omezuje dotace. Platy v oblasti kultury jsou jedny z nejnižších, oproti tomu náklady na bydlení rostou.
Pokusíme se zachovat fungování města a všech jeho veřejných služeb v maximálním možném rozsahu. Nenechali jsme kulturní sféru padnout během covidu, nenecháme ji padnout ani teď. Domnívám se, že uváděná procenta jsou reálná, ale jak jsem již vedla v reakci na jednu z předešlých otázek, klíčové bude ustálení ceny energií.
5. Jak se stavíte ke kandidatuře města Brna na titul Evropské hlavní město kultury 2028? Město podává k 1. září tohoto roku přihlášku do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. V případě vítězství městu titul přinese prestiž i náklady do rozpočtu na následující léta.
Kandidaturu města Brna na titul Evropské hlavní město kultury 2028 podporuji. Na přihlášce se odvedlo velké množství práce a teď nezbývá než s napětím čekat, jestli postoupíme dál. To, co získáme, jistě převýší případné náklady. Titul přinese pracovní místa, cenné mezinárodní kontakty a spolupráce, inovativní formáty a samozřejmě i prestiž. Je třeba připomenout, že titul už se nedává za to, jak bohatá je kulturní nabídka v tom kterém městě (což by pro nás určitě byla výhoda), ale jaký kulturní rozvoj a strukturální změny realizace kandidátského projektu přinese.
6. Vyhlásíte očekávaná výběrová řízení na ředitele Národního divadla Brno, Filharmonie Brno a Turistického a informačního centra města Brna, jak je tomu zvykem každých 5 let v Brně?
Stalo se tradicí, že na pozice ředitelů/ředitelek kulturních příspěvkových organizací je každých 5 let vypsáno otevřené výběrové řízení. V posledním volebním se tak stalo u vedení Muzea města Brna a Knihovny Jiřího Mahena.
Zvyklost je skutečně 5 let, ale není nutné na tuto lhůtu pohlížet zcela dogmaticky. Pro vypsání výběrového řízení musíte vždy najít politickou shodu v radě města, nesmí stát v cestě nějaké zásadní objektivní překážky, navíc bych vždy považovala za vhodné zvážit, jestli tento krok nevyvolá nějakou destabilizaci v té konkrétní situaci. Třeba v době pandemie covidu některé věci trvaly déle z čistě pragmatických důvodů, protože nebylo možné se osobně ve větším množství lidí setkávat.
7. Budete pokračovat ve vyhlašování architektonických a výtvarných soutěží?
V posledních letech proběhlo mnoho architektonických a výtvarných soutěží. Na některé se snesla kritika, např. pro jejich opakování.
Architektonické soutěže bezesporu přispívají k rozvoji města. Měly by se využívat hlavně u staveb celoměstského významu a u lokalit, kde je příležitost, že jim vtisknou novou autentickou tvář. U menších projektů bych s nimi však nakládala uvážlivě. Celý proces od vzniku po realizaci prodlužují a také prodražují.
Výsledky výtvarných nebo architektonicko-výtvarných soutěží, z nichž má vzejít umělecké dílo umístěné ve veřejném prostoru, vyvolávají v Brně naprosto tradičně bouřlivé diskuse, nebála bych se říct, že to patří k místnímu koloritu. Nicméně většinou lidé tyto artefakty přijmou, z některých se pak stane nová dominanta.
8. Jak chcete řešit vzniklou situaci, kdy značné množství budov v Brně ztratilo památkovou ochranu? Úřednickou chybou přišly desítky míst o památkovou ochranu. To mimo jiné znamená, že současná podoba města nemusí být zachována pro budoucí generace.
Po sérii politických i odborných diskusí jsme aktuálně ve fázi, kdy Ministerstvo kultury spustilo proces prohlašování nových památkových zón v Brně. Nyní tedy bude nutné vyčkat na finální verzi dokumentů a podívat se, jak byly připomínky vypořádány. Princip ochrany prostřednictvím památkových zón je zvláště v Brně, kde vznikl problém s tím, že tento statut ztratilo doslova přes noc více než tisíc domů, je správný. Dlouho jsme ale řešili, jak zóny nastavit a kde leží ta správná míra mezi nespornou ochranou historických, především urbanistických hodnot, a reálným stavem, kdy se o takové budovy musí starat jejich vlastníci.
9. Zahájíte přípravu tvorby nové Strategie kultury a kreativních odvětvích s výhledem do 2035? Počítáte, že během následujících měsíců zhodnotíte současný 1. Akční plán a připravíte druhý, jak Strategie předpokládá?
Ano.
10. Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.
Mělo by jít o respektovanou osobnost se zkušenostmi v kultuře, která tento obor bude znát z co nejvíce úhlů pohledu včetně financování, provozních záležitostí a právního rámce. Navíc je velmi vhodné, aby takový člověk znal i princip fungování veřejného sektoru, protože bude členem kolektivního samosprávného orgánu, který rozhoduje o široké škále bodů, jež jsou projednávány.
Oblast kultury do našeho volebního programu zpracovával ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, v pravidelném kontaktu jsme také byli s lidmi z nezřizované scény, zvláště z hudebních klubů a z pořadatelské branže. Odborné zázemí zcela jistě máme. Ale je teď nevhodné spekulovat, jak dopadnou volby, povolební vyjednávání a která politická strana a kdo konkrétně bude za kulturu zodpovídat.
