Brno kulturní se v lednu 2018 obrátilo na primátora, členky a členy Rady města Brna s žádostí o podporu a schválení Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna, kterou považujeme za kvalitní strategický dokument participativně zpracovaný ve spolupráci se stovkami představitelů a představitelek brněnské kulturní veřejnosti, lidí z odborné veřejnosti i úředníků. Celé znění dopisu naleznete níže.
Vážený pane primátore, vážené členky a členové Rady města Brna,
Brno kulturní, z.s. si dovoluje tímto dopisem podpořit přijetí/schválení Strategie kultury a kulturních odvětví města Brna, stejně jako kroky, kterou povedou ke zřízení Brněnského kulturního nadačního fondu. Důvody, které nás k podpoře vedou, jsou následující:
• Brno kulturní, z.s. vzniklo ve své podstatě v důsledku nevole k procesu vzniku a projednávání Programu rozvoje kultury ve městě Brně (2011), do kterého nebyla odborná veřejnost dostatečně zapojena a tudíž jej nikdy nepřijala za svůj.
• Ve stávajícím volebním období (2014 – dosud) svitla brněnské kulturní veřejnosti naděje, protože vítězná koalice i ve svých předvolebních vyjádřeních (např. podpora Několikatera brněnské kultury) přislíbila vznik „dokumentu rozvoje kultury, a to po zevrubné analýze současného stavu a ve spolupráci všech aktérů brněnské kulturní sféry.“ (cit. 1. bodu Několikatera).
• Náměstek pro kulturu Matěj Hollan se svým týmem se ujal obtížného úkolu – totiž participativní metodou takový dokument vytvořit. Byla to cesta nelehká a přiznejme si, že i Brnem kulturním, z.s. místy kritizovaná. Ale využití participativní metody bylo v podmínkách MMB činem průkopnickým, proto nelehkým.
• Překládaný dokument se snaží přesně a závazně definovat, nejen kam se dané odvětví posune, ale jaké role v tomto procesu bude hrát městská administrativa a jaké pak samotní aktéři. Oproti předchozím dokumentům dodržuje strategickou logiku „S.M.A.R.T.“, a svou strukturou je provázána se souběžně vznikající a zastřešující Strategií Brno 2050.
• Platformou, kde se dokument v několika setkáních doslova „rodil“, se stal Brněnský kulturní parlament (dále BKP) – platforma pro setkávání zástupců brněnských kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků Magistrátu města Brna, městských částí a politiků.
• K zapojení se do BKP bylo osloveno řádově 1000 zástupců kulturní a kreativní scény v Brně, z nichž se cca 300 aktivně zapojilo, aby společně vytvářeli, diskutovali a zapracovávali postupné verze Strategie kultury a kreativních odvětí v Brně (dále také SKKO). Během tvorby Strategie proběhla 4 veřejná setkání BKP, dvě kola jednání 12 advokačních skupin, reprezentujících jednotlivé sektory kulturní a kreativní scény, a řada dalších skupinových či individuálních konzultací s odborníky z Brna, z jiných českých měst i ze zahraničí.
• Všechny postupné kroky a verze dokumentu byly prezentovány a veřejnosti zpřístupňovány na internetových stránkách BKP.
• Pokud Strategie kultury a kulturních odvětví města Brna nebude přijata, zneváží se tak práce množství aktivních představitelů brněnské kulturní veřejnosti, odborníků i úředníků a bude ohroženo jejich další zapojení do kulturní politiky města.
• Průběžným výsledkem práce na Strategii jsou již některé konkrétní kroky – např. vznik Jihomoravského regionálního filmového fondu (a dříve také vznik Filmové kanceláře Brno), v němž se město Brno a Jihomoravský kraj rozhodli společně finančně podporovat filmovou tvorbu v místních „kulisách“, a tím a propagovat Brno a kraj jako atraktivní filmovou a televizní destinaci.
• Tak je tomu i s myšlenkou zřízení Brněnského kulturního nadačního fondu, který by mohl pomoci zajistit efektivní, odborný, transparentní a na politické konstelaci pokud možno co nejméně závislý grantový systém. Inspirace jde ze zahraničí (systém tzv. Arts Council funguje v řadě západních zemí a nejen v Británii se těší významné prestiži), kdy politická reprezentace s úředníky určí objem prostředků, které je ochotna alokovat do daného odvětí a odborníci tohoto odvětví sami rozhodnou, které konkrétní projekty budou podpořeny. Právní forma nadačního fondu přitom nevylučuje, naopak předpokládá, další finanční zdroje (od firem, podnikatelů, jiných úrovní veřejné správy či nadšených jednotlivců). Ostatně – s tímto záměrem byla i pro Filmovou kancelář Brno zvolena právní forma nadačního fondu.
• Zřízení takové instituce v Brně by znamenalo nejen zvýšení transparentnosti a efektivnosti grantového systému, ale Brnu by také přineslo pozornost domácí i zahraniční odborné obce a bylo by vnímáno jako velmi progresivní krok, zejm. v kontextu střední a východní Evropy.
Brno kulturní, z.s. si dovoluje tímto dopisem podpořit přijetí/schválení Strategie kultury a kulturních odvětví města Brna, stejně jako kroky, kterou povedou ke zřízení Brněnského kulturního nadačního fondu. Důvody, které nás k podpoře vedou, jsou následující:
• Brno kulturní, z.s. vzniklo ve své podstatě v důsledku nevole k procesu vzniku a projednávání Programu rozvoje kultury ve městě Brně (2011), do kterého nebyla odborná veřejnost dostatečně zapojena a tudíž jej nikdy nepřijala za svůj.
• Ve stávajícím volebním období (2014 – dosud) svitla brněnské kulturní veřejnosti naděje, protože vítězná koalice i ve svých předvolebních vyjádřeních (např. podpora Několikatera brněnské kultury) přislíbila vznik „dokumentu rozvoje kultury, a to po zevrubné analýze současného stavu a ve spolupráci všech aktérů brněnské kulturní sféry.“ (cit. 1. bodu Několikatera).
• Náměstek pro kulturu Matěj Hollan se svým týmem se ujal obtížného úkolu – totiž participativní metodou takový dokument vytvořit. Byla to cesta nelehká a přiznejme si, že i Brnem kulturním, z.s. místy kritizovaná. Ale využití participativní metody bylo v podmínkách MMB činem průkopnickým, proto nelehkým.
• Překládaný dokument se snaží přesně a závazně definovat, nejen kam se dané odvětví posune, ale jaké role v tomto procesu bude hrát městská administrativa a jaké pak samotní aktéři. Oproti předchozím dokumentům dodržuje strategickou logiku „S.M.A.R.T.“, a svou strukturou je provázána se souběžně vznikající a zastřešující Strategií Brno 2050.
• Platformou, kde se dokument v několika setkáních doslova „rodil“, se stal Brněnský kulturní parlament (dále BKP) – platforma pro setkávání zástupců brněnských kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků Magistrátu města Brna, městských částí a politiků.
• K zapojení se do BKP bylo osloveno řádově 1000 zástupců kulturní a kreativní scény v Brně, z nichž se cca 300 aktivně zapojilo, aby společně vytvářeli, diskutovali a zapracovávali postupné verze Strategie kultury a kreativních odvětí v Brně (dále také SKKO). Během tvorby Strategie proběhla 4 veřejná setkání BKP, dvě kola jednání 12 advokačních skupin, reprezentujících jednotlivé sektory kulturní a kreativní scény, a řada dalších skupinových či individuálních konzultací s odborníky z Brna, z jiných českých měst i ze zahraničí.
• Všechny postupné kroky a verze dokumentu byly prezentovány a veřejnosti zpřístupňovány na internetových stránkách BKP.
• Pokud Strategie kultury a kulturních odvětví města Brna nebude přijata, zneváží se tak práce množství aktivních představitelů brněnské kulturní veřejnosti, odborníků i úředníků a bude ohroženo jejich další zapojení do kulturní politiky města.
• Průběžným výsledkem práce na Strategii jsou již některé konkrétní kroky – např. vznik Jihomoravského regionálního filmového fondu (a dříve také vznik Filmové kanceláře Brno), v němž se město Brno a Jihomoravský kraj rozhodli společně finančně podporovat filmovou tvorbu v místních „kulisách“, a tím a propagovat Brno a kraj jako atraktivní filmovou a televizní destinaci.
• Tak je tomu i s myšlenkou zřízení Brněnského kulturního nadačního fondu, který by mohl pomoci zajistit efektivní, odborný, transparentní a na politické konstelaci pokud možno co nejméně závislý grantový systém. Inspirace jde ze zahraničí (systém tzv. Arts Council funguje v řadě západních zemí a nejen v Británii se těší významné prestiži), kdy politická reprezentace s úředníky určí objem prostředků, které je ochotna alokovat do daného odvětí a odborníci tohoto odvětví sami rozhodnou, které konkrétní projekty budou podpořeny. Právní forma nadačního fondu přitom nevylučuje, naopak předpokládá, další finanční zdroje (od firem, podnikatelů, jiných úrovní veřejné správy či nadšených jednotlivců). Ostatně – s tímto záměrem byla i pro Filmovou kancelář Brno zvolena právní forma nadačního fondu.
• Zřízení takové instituce v Brně by znamenalo nejen zvýšení transparentnosti a efektivnosti grantového systému, ale Brnu by také přineslo pozornost domácí i zahraniční odborné obce a bylo by vnímáno jako velmi progresivní krok, zejm. v kontextu střední a východní Evropy.
Za Brno kulturní, z. s.
Mgr. Petra Havlíková
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
Dopis v pdf formátu naleznete zde: Brno_kulturni_vyzva_SKKO.
