Když se na podzim roku 2013 proslechlo, že do zastupitelstva města Brna míří návrh na přidělení příspěvku ve výši pěti milionů festivalu Cinema Mundi, vyvolal tento krok tehdejšího vedení Brna obrovskou vlnu nevole. Jen pár týdnů po té, co po téměř dvou letech práce vstoupil v platnost nový grantový systém pro podporu kulturních aktivit, jsme se setkali s jasnou snahou právě vytvořená pravidla obejít. Další akce na sebe nenechaly dlouho čekat a po vlně kritiky, následované peticí a vyjednáváním se zástupci města, nakonec vedení Brna od tohoto kroku ustoupilo. I když tehdejší držitelé moci ve městě tvrdili, že se vlastně nejedná o dotaci na kulturní akci, ale o platbu za propagaci města v rámci připravovaného festivalu, nesystémovost tohoto kroku bila do očí. A řada z nás měla oprávněný pocit, že transparentní grantový systém je sice pěkná věc, ale že když se toho někdo nebojí, a umí zaklepat na správné dveře, může se k daleko většímu balíku peněz dostat snadnější cestou.
Od podzimu 2013 prošel systém dotací pro kulturu ve městě Brně dalšími úpravami, jejichž cílem bylo nejenom zvýšit uživatelský komfort pro žadatele, ale i zajistit finanční stabilitu klíčovým kulturním akcím. Ovšem zcela zásadní zůstala snaha o zachování maximální možné transparentnosti při rozhodování o přidělených financích.
Dalším důležitým cílem zástupců nezřizované scény v Komisi pro rozvoj kultury, která nový grantový systém připravovala, bylo navýšení objemu rozdělovaných finančních prostředků. Díky povolební změně na radnici a vstřícnému přístupu rezortního náměstka se už s přidělovanými granty do kultury v roce 2015 podařilo tento cíl naplnit. Za největší přínos nového grantového systému lze přitom považovat jednoznačně to, že žádosti hodnotí nezávislá odborná komise, a hlavním hodnotícím kritériem je kvalita posuzovaného projektu. Druhou věcí je pak propagace takové akce. Domníváme se, že když nějaký subjekt obejde platná dotační pravidla, tak jak se v roce 2015 už dvakrát stalo (viz níže), je před ostatními bezdůvodně zvýhodněn a narušuje tak důvěryhodnost celého systému.
Klíčovou otázkou proto zůstává postup při rozdělování prostředků pro kulturní akce mimo rámec grantového systému. V poněkud nenápadnější formě jsme totiž opět svědky přidělování finanční podpory takovým aktivitám, souvisejícím s kulturou, které neprošly řádným grantovým řízením. Vtip je v tom, že pořadatelé kulturní akce nežádají o prostředky na akci samotnou (prostřednictvím grantového řízení), ale na propagaci akce. Jde údajně o smluvní vztah s protiplněním, město poskytne peníze, organizátor akce pak městu Brnu zrealizuje reklamu, často jako hlavnímu partnerovi akce. Od během jara 2015 jsme tak byli svědky už dvou takových případů:
V prvním případě zastupitelstvo města Brna schválilo na svém zasedání dne 17/3 2015 navýšení provozních prostředků příspěvkové organizaci TIC v souvislosti s propagací města Brna o 1,5 mil Kč. Přidělené finance byly určeny na zajištění propagace města na akcích Brněnský majáles 2015 (1,1 mil. Kč), Light Show 2015 VUT(50 tis. Kč) a Festival Čarodějáles 2015 (350 tis. Kč) – 8. ročník.[1]
Druhý, aktuálnější případ, se týká návrhu rozdělení volných zdrojů z minulých let, kdy prostřednictvím Turistického informačního centra bylo přiděleno 300 tis Kč na propagaci a marketing akce Bohemia Jazz fest Rudyho linky (17/7 2015). Návrh byl předložen na jednání zastupitelstva 19. 5. 2015 a byl přijat.
V obou výše uvedených případech, stejně jako v případě kauzy Cinema Mundi, nesměřuje naše kritika ke konkrétním kulturním aktivitám a nehodláme hodnotit jejich obsahovou náplň nebo přínos pro Brno, ale ke způsobu, který město zvolilo pro jejich podporu.
Je zcela pochopitelné, že město disponuje fondem na propagaci, z nějž může v případě potřeby aktuálně podpořit důležité a významné akce. Ne u každé akce je vždy rok předem jasný rozsah nutných finančních prostředků a město musí mít možnost operativně rozhodnout a podpořit aktivitu, kterou vyhodnotí jako zásadní a přínosnou. Výše podpory na propagaci města by ale rozhodně měla mít své limity či hranice, např. 100 – 200 tis Kč na akci za záštitu na akci (dle její významnosti), uvedení loga a zahájení akce politickou reprezentací města. O vyšší částce by se měla vést debata, a to jak na komisích Rady města Brna (dle zaměření akce), tak s Kanceláří strategie města, popř. s Referátem marketingu brněnského magistrátu.
Takové debaty se bohužel nyní nevedou. A co víc, z důvodu „z procesování“ tohoto nestandardního postupu byly rozšířeny kompetence Turistického infomačního centra o „zajištění propagace“ akcí, nad nimiž má město záštitu.
Snaha města Brna propagovat se na akcích s vysokou návštěvností je logická, ovšem otázkou zůstává, jaká cena za propagaci je adekvátní. Bylo by tedy hezké vědět, zda má současné vedení města Brna stanoveny nějaké limity finanční podpory přidělované (nejen kulturním) akcím na svou propagaci mimo rámec dotačního systému, a zda jsou takto podpořené akce skutečně v souladu s kulturními, turistickými či rozvojovými prioritami města.
Monika Šimková (projektová manažerka a produkční) má zkušenosti s prací v příspěvkových kulturních organizacích i s činností nezávislé kulturní scény. V letech 2012 – 2014 zastupovala nezřizovanou scénu v Koordinační skupině pro Program rozvoje kultury města Brna. Nejdůležitějším úkolem skupiny byla příprava a evaluace nového grantového systému v oblasti kultury.
Simona Škarabelová (odborná asistentka a výzkumná pracovnice na MU a Relationship Manager v Nadaci Partnerství), v roce 2003 spoluzakládala Centrum pro výzkum neziskového sektoru na MU. Zde se zabývá ekonomikou kultury a marketingem, fundraisingem a komunikací v neziskovém sektoru. Tuto problematiku také na MU vyučuje a soukromě konzultuje. V letech 2007 – 2012 členka Rady vlády pro NNO, od roku 2012 členka Brna kulturního. Aktuálně byla členkou pracovní skupiny
[1] Propagace města na všech třech zmíněných akcích měla zahrnovat uvádění informace o finanční podpoře akce statutárním městem Brnem uvádění informace o záštitě politického vedení města, uvádění loga města na veškerých výstupech souvisejících s akcí, umožnění vystoupení představitelů města na zahájení akcí, v rámci Majálesu mělo město Brno statut hlavního partnera, díky kterému získalo řadu protiplnění např. vlastní vizuál podia Brno, prezentaci na velkoplošných LED stěnách i na ostatních pódiích, možnost prezentace městských projektů, celoroční prezentaci města v rámci projektu Studentskebrno.cz včetně celoroční komunikace, virálních videí, apod.
